|
Podzemní továrny a vojenské objekty |
|
Fotografoval Laco Lahoda. Fotografie jiných autorů jsou označeny. Fotogalerie budou průběžně doplňovány. Některé významné podzemní objekty nebudou z důvodu ochrany vůbec jmenovány a zobrazovány. U některých objektů je ze stejného důvodu pozměněn jejich název nebo lokalizace
název |
text |
fotogalerie |
Podzemní továrna Richard - I.díl |
Největší podzemní továrna na našem území. Krycí jméno B5. Vznikla rozšířením a zpevněním desítek kilometrů štol původních vápencových dolů u Litoměřic. Při její výstavbě (1944-45) zahynulo téměř 5000 vězňů z koncentračního tábora Terezín. V části Richard II je dnes oficiální úložiště radioaktivního odpadu. Fotografie jsou z období po roce 1989 ještě před definitivním uzavřením podzemí... Podrobné informace o podzemní továrně Richard najdete na webu //richard-1.com |
![]() |
Podzemní továrna Richard - II.díl |
Unikátní snímky zachycují stav objektu zhruba mezi lety 1984 a 1989. V té době byly chodby mnohem zachovalejší a dalo se v nich najít množství historických artefaktů. Stručnou historii objektu popisuje kapitola Höhle Leitmeritz z knihy Tajnostmi podzemí...
Podzemní továrnou dnes můžete procházet virtuálně - pomocí aplikace na webu www.podzemi.eu |
![]() |
Podzemní komplex Výpustek |
Asi dva kilometry dlouhá jeskyně značně rozšířená těžbou fosfátových hlín v roce 1920. Po roce 1935 zde Čs. armáda plánovala vybudovat sklad munice. Od roku 1944 do konce války německá podzemní továrna Auslasswerke (krycí jméno DINAR) na letecké součástky. Po válce zde bylo vybudováno záložní velitelské stanoviště ČSLA odolné proti účinkům jaderných zbraní s možností úkrytu pracovníků ÚV KSČ. Po roce 1989 přísně tajný armádní objekt zvláštní důležitosti. Objekt je od roku 2008 zpřístupněn veřejnosti Správou jeskyní Moravského krasu.
Fotografie byly pořízeny bezprostředně po opuštění objektu armádou ČR... |
![]() |
Podzemní továrna Albis | Do 2. a 3. podzemního patra Sudetských chladíren v Litoměřicích byla po bombardování Berlína v roce 1942 přemístěna výroba dřevěných leteckých vrtulí pod názvem Albis-Werke G.m.b.H Leitmeritz, pobočka berlínské firmy Propeller Schwarz- Gustav Schwarz GmbH. Práce na prohlubování sklepů a většinu prací na výrobě vrtulí prováděli vězni z koncentračního tábora Terezín – tzv. komando Albis. Denní produkce byla 50-60 vrtulí. Práce v továrně byla ukončena 14.3.1945 a část strojů převezena jinam. Po válce některé prostory využívaly Litoměřické mrazírny. V roce 2005 začala likvidace celého objektu. Fotografie jsou z roku 2004... |
![]() |
Rabštejn - Jánská | V budovách bývalých Preidlových přádelen v Rabštejně u České Kamenice vyráběla od roku 1942 firma Weser-Flugzeugbau GmbH Bremen (Weserflug) součásti k letadlům Ju-87 „Štuka“. V dubnu 1944 byla v rámci tzv. Jägerprogrammu zahájena výstavba podzemní továrny o ploše 42.500m2 (realizovalo se 9.200m2). Zatím se ve venkovních halách vyráběly trupy stíhaček Focke-Wulf Fw-190, součásti Ju 88 a Ju 188 a také vrtulníky Fa 223 firmy Focke, Achgelis & Co. GmbH. U nedaleké obce Jánská měl vzniknout podzemní komplex ZECHSTEIN o rozloze 40.000 m2. Jeho výstavbu zahájila Organisation Todt Einsatzgruppe VII. v létě roku 1944. Do května 1945 se vyrazilo 8.300m2. 1953-1994 byl v podzemí Rabštejna muniční sklad ČSLA (VÚ 9124/1). V Jánské se od roku 1958 stavěl podzemní sklad strategických zásob paliva. Obrovské nádrže o obsahu 8.000.000 litrů využívala po roce 1968 Sovětská armáda… |
![]() |
Lindava - Nautilus | V původních dávných podzemních prostorách zvaných Lindavské komory vznikla v listopadu 1944 podzemní továrna fy WFG s krycím názvem Nautilus. Probíhala zde výroba rychlopalných leteckých děl MK 108 evakuovaná z polského Kalische. Po válce zde byly sklady zeleniny. Od roku 1989 opuštěný objekt chátral a byl zavážen odpadky. V roce 2003 zde vznikl podzemní motorkářský klub Pekelné doly. Je přístupný i veřejnosti. Oficiální stránky Pekelných dolů |
![]() |
Račice nad Trotinou | Zachovalé podzemní části továrny Skodawerke na výrobu a opravu stíhače tanků Jagdzpanzer (PZJ 38t). Továrna byla přesunuta z Königgrätzu - Hradce Králové pod krycím jménem Siedlung Waldheim. V podzemí bývalo množství chemického odpadu Čs.lidové armády z 50-tých let. V nadzemních objektech je dosud na ploše 15 000 m2 umístěn Sklad speciálních chemických látek naší armády... |
![]() |
Továrny Storch I-III a Star |
Ve třech železničních tunelech u Tišnova (na rozestavěné trati Německý Brod – Brno) byla v červnu 1944 pod krycím názvem Storch I-III zahájena stavba podzemní továrny. V létě 1944 sem byla přesunuta výroba stíhaček Messerschmitt BF 109 G-10 z rozbombardovaných závodů Herrmann Göring Werke z Vídeňského Nového Města. Továrna se 7000 zaměstnanci nesla název Diana G.m.b.H. a do března 1945 se v ní vyrobilo cca 850 kompletních stíhaček. V Královopolském tunelu na téže trati byl do konce války sklad Královopolské strojírny Brno a protiletecký kryt. V dalším tunelu jsou dodnes patrné pozůstatky nikdy nedokončené továrny Star… |
![]() |
Nový Bernštejn | Podzemní sklepy zámeckého pivovaru založené 1627, později několikrát rozšiřované. Pivovar zvaný Neuperstein zanikl krátce po okupaci Sudet. Poté byly prostory použity pro válečnou výrobu, o které však chybí záznamy. Před rokem 1970 sloužily ke zrání sýrů a potom byly více než 30 let nevyužity. Dnes soukromý majetek - využívané jako zdroj pitné vody... |
![]() |
Objekt Kainit v lomu Alkazar | Původně zde firma Škoda plánovala podzemní továrnu Sigma III. na výrobu tankových kanónů ráže 75mm. Nakonec zde byla zahájena ražba podzemních sálů pro výrobu leteckých motorů (fy Avia) pod krycím názvem Kainit. Nikdy nebyla dokončena. Podzemí využito 1959-1964 jako úložiště radioaktivního odpadu – štola A (ÚJF Řež), štola B (UVVVR Praha – později ARAO). V roce 1970 zavezeny 2 šachty lomu z bezpečnostních důvodů jílem (RD Mořina). V roce 1997 bylo znovu přebetonováno úložiště firmou ARAO. Zbytek štol slouží jako zimoviště netopýrů. Snímky jsou z let 1979-2005... |
![]() |
Lom Na Chlumu u Srbska | Ve vápencovém kamenolomu Škodových závodů byly za druhé světové války vyraženy dvě velké kaverny k uschování podnikového archivu Škoda Plzeň před případným bombardováním. Snímky jsou z let 1980-2004. V podzemních prostorách je dnes základna Speleologického klubu Praha. |
![]() |
Horní Libchava - záložní pracoviště Ústřední vojenské nemocnice | není určeno pro veřejnost |
![]() |
Cvikov | Ve Cvikově je množství v pískovci vytesaných sklepů z různých časových období. Několik z nich bylo rozšířeno a využito za druhé světové války k úkrytu obyvatelstva a pracovníků místních továren. Uvažovalo se i o přemístění části výroby pod zem... |
![]() |
Podzemní dílna "Arnhai" | Rozšířením původních podzemních dobývek a průzkumných štol v pískovcovém lomu na Středozápadě vznikl koncem války prostor pro zbrojní výrobu. Nezvykle rozlehlý, přes 100m dlouhý prostor byl rozdělen na dvě části... |
![]() |
Omega I. a II. |
Výstavba podzemní továrny byla zahájena 21.6.1944 v šesti železničních tunelech na trati „Posázavského pacifiku“ mezi Jílovým u Prahy a Skochovicemi. Pro firmu Avia se zde vyráběly převážně kompresory k leteckým motorům, jejichž výroba sem byla přeložena z rozbombardovaných závodů Flugmotorenwerke Ostmark G.m.b.H ve vídeňském Neudorfu a Mödlingu. Tunely měly krycí název Blaumeise I-VI. Více o historii Posázavského pacifiku |
![]() |
Bránická skála - podzemní továrna BRONZIT | možno shlédnout pouze v rámci našich přednášek |
![]() |
Divoká Šárka - kryt polního letiště | viz Podzemí Prahy |
![]() |
Višňovka - záložní velín Kbelského letiště | možno shlédnout pouze v rámci našich přednášek |
![]() |
Brno - Kraví Hora | Nedokončený protiletecký kryt budovaný koncem druhé světové války. Vyražené štoly s dřevěnou výztuží byly ještě za války vyzdívány betonovými tvárnicemi. V 50-tých letech 20.stol. práce pokračovaly ve snaze vybudovat zde kryt civilní obrany. I tento kryt zůstal nedokončen. Podzemí je výjimečně zpřístupňováno veřejnosti... |
![]() |
Protiletecké štoly Litvínov | Úkrytové štoly pro část z 30.000 zaměstnanců firmy STW-Sudetenländische Treibstoffwerke Maltheuren, která zde v letech 1939-1945 vyráběla z hnědého uhlí syntetické pohonné hmoty pro německou frontu. Spojenecké bombardování zničilo v letech 1944-45 až 70% chemického závodu, na jehož místě později vznikl dnešní koncern Chemopetrol... |
![]() |
Brno - Stránská skála
podzemní továrna Flusspat |
Nedokončené chodby podzemní továrny pro firmu Klöcknewerke (z důvodu bombardování původně přesídlené z Hamburku do Kuřimi). Výroba zde nebyla zahájena. V části chodeb byl v 60.tých letech 20.stol. československou armádou vybudován protiatomový kryt, později předaný Civilní obraně Závodu kuličkových ložisek (dnešnímu ZETORU). Asi 800m chodeb je dnes volně přístupných a slouží brněnské veřejnosti k víkendovým výletům... |
![]() |
Historie podzemní továrny STAR | možno shlédnout pouze v rámci našich přednášek |
![]() |
Podzemní továrna Richard - hledání ztraceného vchodu E | možno shlédnout pouze v rámci našich přednášek |
![]() |
Praha - Motol - záložní nemocnice | možno shlédnout pouze v rámci našich přednášek |
![]() |
Sonderbauvonnaben CUNO | možno shlédnout pouze v rámci našich přednášek |
![]() |
Šumava - Františkov
(Bučina, Kvilda) |
O této neexistující podzemní továrně se na tomto webu bohužel nic nedozvíte :-) Ale na webu Penzionu Modřín si můžete stáhnout velmi zajímavou knihu Tajemství Františkova - pojednávající o důkladném, ale zatím marném pátrání po této legendě... |
![]() |
Podzemní továrna
FARN Berghöhe Grulich |
Podzemní továrna na výrobu leteckých sočástek Farn (Kapradina) se začala budovat na podzim 1944 v chodbách bývalé tvrze čs.opevnění pod kótou Výšina u Králík. Nad vchodovým objektem tvrze byla současně zahájena výstavba pracovního tábora pro několik stovek vězňů. Připravené výrobní zařízení odvezla v roce 1945 sovětská armáda. Po válce byl do podzemí umístěn muniční sklad naší armády a objekt byl až do roku 2008 veřejnosti nepřístupný. Fotografie z objektu viz sekce Opevnění - Tvrz Hůrka... |
![]() |
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |
||
![]() |